Blízké okolí

Hradisko u Popůvek

Reliéfní pozůstatky zřejmě barokního opevnění ze 17. - 18. století najdeme v polích mezi obcemi Kovalovice a Popůvky (u Kojetína ), a to v bezprostřední blízkosti někdejšího hradiska. 

Stavitel opevnění vybral strategicky výhodné místo na návrší při důležité cestě z Vyškova do Kroměříže, kterou odtud bylo možno snadno kontrolovat. Výhodou místa jistě byl i daleký výhled do kraje, kdy bylo možno přehlédnout celou rovinu řeky Moravy a říčky Hané až k Hostýnským vrchům.

Podle vyobrazení opevnění na mapovém listu č.67 I. vojenského (josefského) mapování z let 1764-1768 je linie opevnění vedena ve směru jih-sever (od Kovalovic „dolů“ směrem k Popůvkám), přičemž je tato linie několikrát (asi 16 krát) „zalomena“. V místech, kde se dnešní povrch polí stáčí směrem k Popůvkám (přibližně v místech nad dnešní mysliveckou chatou) se tato linie „rozdvojuje“ , aby se později opět spojila. Toto rozdvojení tak vytváří kapsu hlavní pevnosti (opevnění hlavní pevnosti je opět několikrát zalomeno). Hlavní linie opevnění potom končí nad dnešní státní silnicí Vyškov – Kroměříž.V dnešní době je povrch opevnění setřen intenzivní zemědělskou činností a jeho průběh je možno tušit jen podle výše zmiňovaného mapového vyobrazení. I přesto lze snad považovat za zbytky opevnění příkop a val (dodnes velmi zřetelný) táhnoucí se v místech, kde je možno bývalé opevnění předpokládat.Historická lokalita se nachází asi 0,5 km jihozápadně od Popůvek (u Kojetína, okr. Přerov), přímo nad hlavní silnicí ve směru Kroměříž-Brno. Centrum hradiska zaujímá plochu 1,8 ha na okraji zvlněného terénu nad pravobřežní nivou řeky Hané, ve výšce pouhých 220 m. n. m.Leží na jazykovitém výběžku obtékaném ze tří stran řekou Hanou a jejími dvěma bezejmennými pravobřežními přítoky.Opevnění není již zcela zřetelné, mělo oválný tvar vymezený 3-5 m vysokým valem, který se zachoval viditelně na jeho západní straně. Příkop probíhající před tímto valem byl z části vylámán do skalního podloží, který je místy stále 4-5 m hluboký a asi 10 m široký. Ve spodní části byl však narušen úpravou místa pro stavbu myslivecké chaty. Severní strana lokality klesá do nivy Hané (směrem k hl. silnici Kroměříž-Brno), kde povrch svahu nese výrazné stopy po lidské činnosti.Zdá se, že val v jihovýchodní části hradiska byl zdvojený a i příkop, oddělující lokalitu na této straně od okolního terénu byl mohutný, 10-15m hlubokým a až 30m široký. Avšak vzhledem k těmto parametrům lze uvažovat, že šlo spíš o upravenou přírodní prohloubeninu. Jižní část hradiska, která zvolna stoupá ke Koválovicím, je tvořena dvěma, dnes již ne zcela výraznými valy, přičemž je možné usuzovat, že svým průběhem chránily možnou přístupovou cestu a vstup do hradiska. Samotná plocha hradiska pak nenese žádné známky zástavby, za což jistě vděčí i intenzivní zemědělské činnosti.Povrchovým sběrem získané artefakty (keramika, přesleny) dokládají osídlení snad již v mladší době bronzové (1. tis. př.n.l. ), zcela jistě pak z období tzv. horákovské kultury doby halštatské (7-6 stol. př. n. l.). Severní a severozápadní část lokality byla nejspíše fortifikačně využita ještě v 17. a 18. stol. a to nejspíše v souvislosti s Třicetiletou válkou či tureckým nebezpečím.