Historie naší obce

 

Kovalovice u Kojetína (Kovalovičky)

Kovalovice tvořily kdysi s polovicí Lutopecen samostatný manský statek.Dle nejstarších písemných památek ,byly Kovalovice vždy biskupským manským statkem.Roku 1320 je držel man Arnold,od roku 1384 to byl Henslík z Kovalovic který obnovil roku 1403 při nastoupení biskupa Lacka manskou přísahu.Držel také léno na obce Štěchovice a Sobělice u Kroměříže a pět a půl lánu a podsedek v sousedních Bojanovicích.Roku 1408 vykonal přísahu pro nově zvoleného biskupa Konráda III a roku 1420 biskupa Václava Králíka.

Po něm následoval Toman z Kovalovic,který roku 1437 přísahal manství biskupovi Pavlovi.Za několik let se stal biskupským manským soudcem a pravidelně se zůčastňoval soudních jednání.Kovalovice držel až do roku 1460 ,kdy manství držela na jeden rok Kateřina z Lilče a roku 1461 se manství zřekla.Biskup Tas z Boskovic poté dosadil na Kovalovické manství Hynka z Rokytnice a Dlouhé Vsi,ten je však 16.října 1463 prodal Janovi z Kamence.Po deseti letech byl majetek zcizen ve prospěch Ješka z Veselice a jeho bratrů Mikuláše,Markvarta,Miloty a Štěpána.

L.P.1499-1502 se připomíná Oneš z Kovalovic,jenž měl také léno v Štáblovicích na Opavsku.Po něm roku 1557 byly Kovalovice v rukou Petra Bařického z Vichrova,který přijal léno od biskupa Marka Khuena,ale již za několik let je podstoupil Václavovi Podstatskému z Prusinovic hofrychtéři biskupského dvora.Ten učinil na Kovalovice manskou přísahu roku 1566 za biskupa Viléma Prusinovského z Víckova.Za jeho dědice Jindřicha podstatského ml.,který přijal léno roku 1576 již byly Kovalovice spojeny s Lutopecnami.

Další informace doplním po získání dějin léna Lutopecen kam současný zdroj odkazuje.

Při inventůře léna roku 1791 byl v Kovalovicích panský šenk,pivovar který vyžadoval mnoho oprav,dvůr se stodolami,stájí,sýpkou a sklepem.

Názvy tratí (částí pozemků) z roku 1754:Niva,Štvrtka,Vyhandlovaná,Pod Lištím,za Vejvozem,Široká,Příčka,u Lesa,Vlasákova Nivka,Vrchy,Zahumenice,Mrštinek,Klinek,Prostřední díly,Nivky,Klučatka,Přeschodník,Paní Háj

 

Historické názvy


od 1131 Koualouicih

od 1320 Chowalowicz,   

od 1389 Kowalowicz
od 1412 Kovalovice,

od 1676-1885 Kowalowitz,  

od 1863 Covalovicium.

od 1872 Kowalowitschek,

od 1880 s přídomkem "u Kojetína"

od 1854 a lidově Kovalovičky

od 1893-1945 Kowalowitz bei Kojetein

od 1945  Kovalovice u Kojetína

od 1976 místní část Kojetína- Kojetín III-Kovalovice

 

Územní začlenění do okresů:   
1850 o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov,1949 Kojetín, 1960 Přerov,
1850 sam. obec, 1964 spojeny s Popůvkami v jednu obec Kovalovice u Kojetína (do  1970) 

 

Vývoj počtu obyvatelstva v Kovalovicích:

 

1793- 36 domů  221  obyvatel.

1839 -50 domů  286  obyvatel.

1880- 60 domů  282  obyvatel.

1900 -68 domů  327  obyvatel.

1921 -73 domy  363  obyvatel.

1930- 82 domy  396  obyvatel.

1950- 88 domů  335  obyvatel.

1959- 90 domů  332  obyvatel.

1970- 94 domy  286  obyvatel.

1975- 86 domů  248  obyvatel.

2001-                 156 obyvatel.

2011-po zveřejnění sčítání lidu 

 

 

 

Kovalovice        

 

 se zmiňují již v zakládací listině olomoucké kapituly z roku 1131. Protože se jednalo o lenní statek olomouckého biskupství leníci z predikátem "z Kovalovic" se často střídali, a to až do konce 15. stol., kdy bylo léno v držení vladyků z Rokytnice. V 16. století bylo toto léno v držení Podstatských z Prusinovic. V roce 1620 byly Kovalovice zabaveny Jindřichu Václavu Přepyskému z Rychmburka a dědičně uděleny Janu Kryštofovi Orlíkovi z Laziska. Až do 18. století se leníci opět rychle střídali. V letech 1723-1791 byl statek ve vlastnictví Komínků z Engelshausu, kteří Kovalovice prodali Matyáši Tomášovi Weissovi z Lilienburgu. Tento ještě v 90. letech 18. století započal se stavbou pozdně barokního zámku. V roce 1819 koupili zámek Metternichové, kteří na počátku 20. stol., za kněžny Pavlíny Metternichové-Winneburgové, prošel zámek důkladnou přestavbou, čímž stratil svou barokní podobu. Od roku 1945 byl zámek sídlem místního MNV, později i JZD. Za těchto vlastníků došlo opět k úpravám, kdy nahozením nesmrtelného brizolitu, přestal i jako zámek vypadat. V současnosti slouží zámek potřebám obce a zámecký areál kulturním účelům.Původní název této obce byl Kovalovice, potom se určitou dobu nazývaly Kovalovičky. V roce 1320 jsou připomínány jako biskupské manství, které dlouho vlastnil drobný vladycký rod z Kovalovic.Poté drželi léno v letech 1502- 1536 Petr Bařický z Vichrova,Vilém Prusinovský z Víckova a po něm jeho syn Jindřich.Kovalovice byly v tomto období svázány s obcí Lutopecny na Kroměrížsku, s níž tvořily manské zbožícko. Zajímavé je, že ješte v roce 1791 byl v obci pivovar a dvůr. Za třicetileté války byly Kovalovice silně poškozeny,takže po několik let byla obec téměř pustá. V obci je zámeček, který spravuje MěKS v Kojetíně za pomoci místních obyvatel. Dominantou obce je kaplička na návsi, postavená v roce 1815, obec je přifařena k Hradisku u Kroměríže. Obecná škola byla vybudována v roce 1885, nyní je v tomto objektu pohostinství a obchod. Obec byla elektrifikována v roce 1936.Dnes žije v Kovalovicích 153 obyvatel, výměra katastru této části je necelých 172 ha. V obci je aktivní TJ Sokol, která sdružuje 70 členů. Fotbalisté využívají hřiště na hranicích s obcí Křenovice. Kovalovice leží na úpatí výběžku Chřibů a hned za obcí začínají lesy tohoto pohoří. Jsou to teplomilné doubravy, odlišné svým charakterem od lužních lesu v okolí Kojetína.  

ještě jedna zmíka o Kovalovicích 

Ve vzdálenosti 6 kilometrů od Kojetína, jižním směrem, leží obec Kovalovice (dříve též Kovalovičky), která je od roku 1976 místní částí Kojetína. Spolu s částí Lutopecen (tzv. manská část) tvořily Kovalovice tzv.manský (arci)biskupský statek.(Hovoříme – li dále o Lutopecnách zmiňujeme jen manskou část). Jeho držitelé byli many (leníky), (arci)biskupa olomouckého. Man (leník) skládal přísahu věrnosti a byl povinen svému pánovi určitými službami. (Srovnej manský - lenní sál kroměřížského zámku). Manský systém byl zrušen v roce 1869 a statek Kovalovice se stal součástí Křetínského panství, jehož majitelé je drželi jej od roku 1818.Držitelé kovalovického léna se rychle střídali. Ve 14. a 15. století se psali z Kovalovic,v letech 1502 – 1534 je držel Petr Bařický z Vichrova, od roku 1534 Podstatští z Prusinovic,v roce 1615 manství získal Jindřich Přepyský z Rychmburka,kterému byl statek v roce 1622 zkonfiskován. Po konfi skacích statek získal Jan Kryštof Orlík z Laziska (1622 – 1628), po něm následuje opět rod Přepyských (1628 – 1640), od roku 1650 rod Hernsberků. Z nich Jan Bedřich Reitter z Hernsberka dobře hospodařil a téměř očistil manství od dluhů. Zbytek zaplatil jeho syn Mikuláš Ferdinand.Ten v roce 1691 prodal manství Františku Karlovi Lichnovskému z Voštic. Lichnovští manství opět zadlužili a prodali Zikmundovi, rytíři Görtzovi.Ani on manství dlouho nedržel a v roce 1723 je prodal Janovi Rudolfovi Komínkovi z Engelhausenu, který je držel do roku 1791. Po třicetileté válce, v roce 1650, byl manský díl Lutopecen uváděn jako pustý, od „vojenského lidu zkažený“. Byli zde pouze 2 poddaní a 1 vdova. Ale tento stav trval jen krátce. Knížecí díl Lutopecen (biskupský) byl válkou téměř nepoškozen.V Kovalovicích je uváděn v roce 1750 dvůr, k němu patřilo 389 měřic polí, 6 měřic zahrady a 16 měřic lesa. Dále v obci existoval pivovar, ve kterém se ročně vařilo 126 sudů piva. V Lutopecnách i Kovalovicích byl kovář, v Lutopecnách  pak 10 sedláků, 3 chalupníci a 5 podruhů, v Kovalovicích 3 sedláci, 6 chalupníků, 6 podruhů a 1 vdova. V roce 1791 koupil zadlužené manství Matouš Tomáš Weiss, c. k. důstojník zásobovacího sboru a krajský účetní, který 24. 3. 1792 získal šlechtický titul a moravský inkolát a psal se s přídomkem z Lilienburgu. Matouš Tomáš Weiss z Lilienburgu opravil zámek i dvůr a na zámku zanechal svůj znak. Na štítu (původně modrozeleném) vidíme cimbuří (stříbrné) se zavřenou věží. Nad cimbuřím visí 3 lilie, z nichž 1. a 2. jsou stříbrné. Již v roce 1798 chtěl Weiss z Lilienburgu manství prodat, ale olomoucký arcibiskup tento záměr neschválil. Souhlas k prodeji dal teprve v roce 1804, když Weissovi hrozila exekuce. Statek byl prodán Askaniovi, sv. pánu z Cordonu. Ten dluhy předešlého majitele ve výši 14 000 zl. zaplatil. Po Cordonovi zdědila statek jeho vdova Th eodosie, rozená svobodná paní Jakardovská ze Sudic. Ve veřejné dražbě 12. 10. 1815 je prodala příborskému měšťanovi Tadeáši Šubrtovi. Nový majitel však neměl dostatek kapitálu a navíc nemohl získat šlechtický titul a proto  prodal již 16. 8. 1818 manství Klementu Václavovi Lotharovi knížeti Metternichovi, majiteli Kojetína. V roce 1869 byl manský systém zrušen a Kovalovice zůstaly součástí Kojetínského panství. 

Obyvatelstvo v Kovalovicích bylo vesměs české národnosti, jen v roce 1921 jsou uváděni 4 obyvatelé jiné národnosti a v roce 1930 8 obyvatel jiné národnosti.Kovalovice jsou uváděny jako čistě zemědělská obec, v roce 1900 se 170 ha hospodářské půdy, z toho pole 144 ha, lesů bylo 16 ha, zahrad 7 a pastvisek 3 ha. Dvůr Křetínského velkostatku, který měl 120 ha byl za 1. Pozemkové reformy zcela rozparcelován. U obce stával větrný mlýn (zvaný povětřák), který v roce 1924 vyhořel a nebyl již obnoven. Obec byla často postihována živenými pohromami, především požáry, které měnily její vzhled. Při požáru v roce 1870 vyhořel střed obce, v 80. letech 19. století dolní část obce, zvaná Trávník. Školní budova byla postavena v roce 1885 a postupně modernizována. Škola byla jednotřídní. První čtenářský spolek byla založen v roce 1900, hospodářská besídka od roku 1907, hasiči od roku 1913. Elektřina byla v obci zavedena v roce 1936.Obec byla osvobozena 3.května 1945. V průběhu let 1946 – 1947 odešlo 5 rodin do pohraničí. Změnil se také způsob hospodaření. V roce 1956 bylo ustaveno jednotné zemědělské družstvo, které se v roce 1964 sloučilo s JZD Popůvky. Od roku 1973 se sloučené JZD Kovalovice – Popůvky sloučilo s JZD Křenovice a Stříbrnice. Politické a hospodářské měny, které nastaly po roce 1989, změnily charakter také těchto velkých ekonomických celků. V průběhu let došlo ke změnám ve vzhledu obce. Byly vybudovány chodníky se zelenými pásy, v roce 1974 byla dokončena kanalizace a napojeny domovní přípojky. Byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení a provedena výstavba prodejny Jednota. Významnou akcí byla rekonstrukce a adaptace zámečku, ukončená v roce 1972, včetně úpravy vnitřního zařízení. Zároveň byla také provedena úprava bývalé zámecké zahrady a získány tak možnosti pro pořádání akcí v přírodě. Kovalovský zámeček a parkem se staly významnou součástí společenského života obce a okolí, vyhledávaným místech pro pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. 

Pamětní listina z věže zámečku v Kovalovicích

 

Již od roku 1976 je obec Kovalovice místní částí Kojetína. Na území Kojetína a jeho místních částí se tak nachází památkový objekt zámeckého typu. Zámeček, který byl spolu se zahradou rekonstruován v roce 1972, slouží nyní k pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. Zámeček v Kovalovicích prošel v průběhu staletí různými stavební úpravami a měnil svůj vzhled.Současná podoba je výsledkem rekonstrukce, která byla ukončena v roce 1972. Málokdo si tak dovede představit, že zámeček měl malou věžičku s baňatou stříškou.Kovalovice byly manským statkem olomouckého arcibiskupa. V roce 1847 byl olomouckým arcibiskupem svob. pán Maxmilián Somerau - Beck. Držitelem manství v Kovalovicích byl Kliment Václav Lothar,kníže Metternich, který v srpnu roku 1847postoupil panství svému zeti,hraběti Mořici Sandorovi ze Slavnice.Zámeček i s věžičkou byl při této příležitosti nově opraven.Opravy prováděl kroměřížský stavitel Ferdinand Rosa.Při dokončení těchto oprav byla do věžičky zámku vložena pamětní listina,ze které uvádíme následující zajímavosti. (Listina je ve sbírkách Městského muzea v Kojetíně).V pamětní listině jsou zaznamenány nejen události týkající se kovalovického a kojetínského panství,ale také události širšího významu i významu mezinárodního (povstání v Haliči). V letech 1845 a 1846 byly nejen v českých zemích, ale v celé Evropě,brambory postiženy hnilobou.Nemohly se skladovat ani na poli ani ve sklepech. To způsobilo velkou drahotu. Hniloba brambor se projevila také v roce 1847, ale již v menší míře.V roce 1831 a 1836 zuřila v našich zemích a v celé Evropě nakažlivá nemoc, cholera. Zvláště v Kojetíně si vyžádala mnoho obětí.Dne 31. července 1847 okolo3. hodiny odpoledne vypukl požár v Kojetíně na Šprlochu. Jelikož byl prudký vítr, rozšířil se oheň tak rychle,  že vyhořelo celé Vyškovské předměstí a většina domků v Židovské ulici, celkem 61 domů křesťanských a 25  židovských. Mimoto shořelo ještě 32 stodol, které byly už plny uskladněného obilí. Kojetínský panský dvůr, „ačkoliv stál přímo uprostřed moře plamenů,usilovným přičiněním zachráněn“(píše se v pamětní listině). Dále se dodává: „Také přispělo velice, že budovy panské byly pokryty taškami“.Koncem  října roku 1843 bylo panství kovalovické podřízeno vrchnostenskému úřadu v Kojetíně. Vrchnostenskými úředníky byli: Karel Pauer - vrchní, Fr. Schulz - justiciár, Josef Holz - důchodní a Jan Kalčík - kancelista.Správcem lesního úřadu byl lesmistr Josef Flach.Dále se píše, že sklizeň (polní úroda) byla v roce 1847 požehnaná,sklízelo se až do konce srpna.Na poli se pěstovala pšenice, žito,oves, ječmen a hrách.V pamětní listině se dále zaznamenává,že v únoru roku 1846 vypukla v rakouské Haliči revoluce, za které bylo vzbouřenými sedláky zabito mnoho majitelů panství. Při vyšetřování bylo zjištěno, že původci povstání pocházeli ze svobodného státu Krakov, proto bylo toto území připojeno k rakouské části Haliče.Tento krok vyvolal určité napětí mezi Rakouskem a evropskými velmocemi,zejména Anglií. Tato napětí urovnával kníže Metternich.Haličské povstání vyvolalo vydání dekretu Dvorní kanceláře ze dne 18. prosince 1846 o dobrovolné úmluvě a vyrovnání roboty. Jak se píše dále v pamětní listině „na našem panství nedošlo k dobrovolnému výkupu z roboty, ale jinde staly se už případy takové a dohodli se vrchnost s poddanými, že za každý den tažní roboty s dvěma konibudou poddaní odváděti vrchnosti 24 kr. konv. mince a za 1 den pěší roboty 8 kr.“.Listina byla sepsána v Kojetíně 24. srpna 1847.

 

Podepsáni:Karel Pauer vrchní ,  Josef Holz, důchodní ,Jan Hejsek, gruntovní

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

Novinky

21.08.2011 12:33
Srdečně zveme všechny věrné příznivce na mistrovský zápas našeho týmu.  
28.05.2011 13:12
 Srdečně zveme všechny děti z Kovalovic i blízkého okolí na Dětský sportovní den,který se koná v areálu TJ Sokol Kovalovice v sobotu 4.6.2011.Občerstvení pro děti i dospělé zajištěno.
15.05.2011 12:27
 Za přispění pana Pavla Povýšila jsem založil novou stránku blízké okolí ,kde se budu věnovat zajímavostem v okolí naší obce.
14.05.2011 16:20
Díky ochotě a zapůjčení dokumentů pana Radima Večerky, jsem dnes doplnil informace o vzniku Hasičského sboru.Po podrobnějším nasdudování uvedu změny ve vedení a o tom co se za působení sboru odehrálo. Poprosil bych čtenáře o zapůjčení fotografií k doplnění této stránky.Předem děkuji.
13.04.2011 16:22
Císařské povinné otisky stabilního katastru Čech (1824-1843)    
02.04.2011 08:34
Zítra 3.4.2011 jede naše mužstvo poprvé v jarní části za ziskem bodů na hřiště soupeře a to do  Pavlovic u Přerova,srdečně zveme všechny fandy.  
26.03.2011 22:57
Nedílnou součástí naší obce je místní fotbalové mužstvo. Zítra 27.3.2011 začíná jarní část sezony 2010-2011 Okresního přeboru.Na našem hřišti uvítáme hosty SC Stará Ves.Srdečně zveme všechny fandy kopané.
26.03.2011 06:56
Právě jsme založili stránky o naší krásné vísce.
26.03.2011 06:55
Dnes byla spuštěna naše nová webová prezentace. Tyto stránky jsou odpovědí na otázky,které jsem měl já sám,na mou zvědavost, která se ptala co bylo u základů naší obce. Doufám že s pomocí místních pamětníků se podaří shromáždit co nejvíce zajímavých poznatků o naší historii.
<< 2 | 3 | 4 | 5 | 6

Kontakt

Kovalovice Kovalovice č.16
Kojetín
75201
kovaloviceukojetina@seznam.cz